Jak jsem málem Palikxe přivedl do blázince...
Napsal: úte zář 29, 2009 22:57
Jedna z moudrostí při koupi auta říká: Nenech se unést, důkladně si všechno zkontroluj. Ale to bych ani nebyl já...
Jak jsem vstoupil do spolku fandů této značky.
„Končí mi desetiletá lhůta platnosti plynové nádrže u mého Formana. Má smysl platit novou u takhle starého auta? Co zkusit se poohlédnout po jiném? Na značce až tak moc zase nezáleží, hlavně aby bylo znovu na plyn.“
Takové myšlenky se mi pořád častěji honily hlavou. Využil jsem samozřejmě možnost vyhledávání pomocí Internetu. Nějaká auta (ne moc) jsem si prohlédl a nakonec jsem si vybral stříbrnou Daewoo Nubiru combi 1,6, 16V, rok výroby 2000. Po vyřízení formalit a zběžném pročtení alibistického protokolu prodávajícího autobazaru jsem si „nové“ auto odvezl.
Na nový a poměrně luxusní typ auta v porovnání se starým Formanem jsem si rychle zvykal. Samozřejmě, že jsem neotálel a hned zkraje zadal do vyhledávače název značky a přišel tak na „Daewoo Chevrolet fórum“. Pročítal jsem jednotlivé složky a pomalu se seznamoval se vším, co mě mohlo dobrého i špatného v budoucnu potkat. A tady počáteční idyla končí.
Po ujetí zhruba 500 km, kdy jsem auto nijak nepřepínal (zrychlení z 0 na 100 je jeden z posledních ukazatelů, který mě zajímá), jsem se ve slunečném podvečeru vracel z lesa. Při celkem klidné jízdě při rychlosti cca 60 km/hod. a lehkém „šolichání“ plynu se z motoru ozvala rána, vzápětí druhá a motor zhasnul. Pokusil jsem se o nastartování a po rovině popojel ještě pár metrů, abych byl na začátku klesání. Pak už jsem se o nic nepokoušel a nechal se odtáhnout domů.
Navštívil jsem v sousedství automechanika, který místním zajišťuje běžné opravy aut, především ale škodovek. Když uslyšel značku auta, o dalším hovoru o případné opravě nechtěl nic slyšet. Tento typ nezná a neumí a nakonec to bylo to nejrozumnější, co mi mohl v dané situaci říci. A co dál?
Ve zdejším fóru jsem četl dost kladných hodnocení člověka, který si tu říká Palikx. Původně to nenapadlo mě, připadalo mi to dost troufalé běžet se svým problémem právě za ním. Ale i tady platí pořekadlo „cherchez la femme“, česky něco jako „za vším hledej ženu“ (v odborných kruzích se spíš tvrdí „kam čert nemůže, nastrčí ženskou“, že pánové?). )) A tak mě ta moje drahá polovička, ostatně jako vždycky, postrčila k rozhodnutí.
Co dodat? Sednul jsem a napsal Palikxovi e-mail s popsáním svého problému. Odpověděl ještě tentýž večer! Nakonec jsme se dohodli, že mi přijede auto prohlédnout a řekne, co by bylo možné podniknout. Správně tušíte, že se nejednalo o žádnou prkotinu. Prasklé péro u zdvihátka zřejmě způsobilo následné škody – ulomený napínák rozvodového řemenu, v jednom z válců žádná komprese – to zjistil na místě při prvním prohlédnutí, ulomený ventil, který poškodil píst a hlavu zjistil až po rozebrání u sebe.
Po první prohlídce mi doporučil zjistit, jak se k vzniklé závadě postaví autobazar. Odpověď určitě tušíte, a pokud by mi nevadilo, že mi před barákem stojí půl roku nepojízdné auto, mohl jsem zkusit sehnat advokáta a jít do toho. Určitě míň času i peněz stálo dohodnutí s Palikxem, že se vše pokusí opravit. A co je ze všeho nejdůležitější? Auto, opravené Palikxem, je zárukou toho, že oprava je provedena takovým způsobem, že bych měl mít na nějakou dobu vystaráno.
Pokusil jsem se popsat anabázi, kterou jsem prošel. Ale protože se mi auto, které jsem koupil, trochu zadřelo pod kůži, nemíním se s ním jen tak rozloučit. Oprava se pomalu chýlí ke konci a tak doufám, že se už v říjnu budu moci zúčastnit srazu v Praze Letňanech a předvést tam výsledek Palikxovy dovednosti.