Pěkný den
Tak jak je vidět setkání se vydařilo a to je dobře.Když jsem vás viděl na ty fotce u hradu Kost tak jsem si vzpoměl na Fráňu Šrámka to byl jeho rodný kraj.Nevím jestli někdo ještě čte poezii v dnešní době počítačů a tak jsem sem dal jednu jeho báseň kterou mám já osobně od něj nejraději. Jinak na Kosti jsem byl přesně před deseti lety s vnoučaty.Tenkrát byl vztup 80kč nějaký voloviny si koupili vnoučata a 500 bylo pryč.Tehdy zrovna padla stará Semtínská lípa kam právě Šrámek rád chodíval.
Jak říkám,hlavně že se vydařilo a třeba někdy příště
Splav
Trápím se, trápím, myslím si,
kde bych tě nejraděj potkal.
Ulice střídám, parky a nábřeží,
bojím se krásných lží.
Bojím se lesa. V poledním lese
kdo miluje, srdce své neunese.
Na můj práh kdyby jsi vstoupila,
snad by jsi mne tím zabila.
Chtěl bych tě potkat v lukách.
V lukách je vlání
na všechny strany pokorné odevzdávání.
V lukách je nejprostšího života stůl,
rozlomíš chleba, podáš ženě půl
chléb voní zemí, bezpečný úsměv svítí,
až k pláči je prostý věneček z lučního kvítí,
a oblaka jdou, přeběhlo světlo, přeběhl stín
muž má touhu rozsévače, žena má úrodný klín
Chtěl bych tě potkati v lukách. Šel bych ti vstříc.
A až by jsi mi odešla, ach, zvečera již, bys na mě nemyslila víc
jen na prosebný a děkovný můj hlas,
jako bych jen splavem byl,
který v lukách krásně zpívat slyšelas.
Tak vážení hlavně ať nám jezdí a nezlobí