Srí Lanka 2008
Napsal: pon srp 11, 2008 17:16
Minulý týden jsem se vrátil z dovolené na Srí Lance. Oproti několika minulým dovoleným v arabských zemích, kde převládá poušť, to byla příjemná změna, neboť se nekonalo žádné drastické dusno ani vlhkost a oproti jednotvárné poušti zde byla všude bujná vegetace.
Na Srí Lance probíhá hlavní turistická sezóna v období listopad až duben, tudíž my jsme tam byli mimo sezónu, což mělo za následek jednak mírnější počasí s rizikem monzunových dešťů (ten nás potkal hned první den a trval sotva 20 minut, navíc jsem dospával deficit z letadla, takže jsem ho ani nezaregistroval a než jsem se probudil, bylo všude už sucho) a druhak, že jsme na hotelu byli skoro sami a koupání v oceánu bylo možné jen na vlastní riziko, protože v tomto období zde byly velké a silné vlny. Samozřejmě jsme oceán okusili, ale opravdu se nadalo běžným způsobem koupat, protože vlny snadno a rychle strhávali člověka směrem od břehu, takže většinu času jsme raději trávili u hotelového bazénu.
Na Srí Lance (do roku 1972 Cejlon) je dominantním náboženstvím budhismus, takže na každém rohu narazíte na nějakou sochu Budhy. A vzhledem k tomu, že do roku 1948 byla Srí Lanka kolonií Velké Británie, je zde 2. úředním jazykem angličtina (prakticky všechny nápisy jsou všude anglicky nebo aspoň vícejazyčné) a jezdí se tu vpravo stejně jako v ostatních zemích Commonwealthu. Srí Lanka je země relativně chudá (tzn. že většina obyvatel žije opravdu v nuzných podmínkách, ale existuje tu i bohatá menšina, což je vidět především v hlavním městě Colombu), což má ale pozitivní vliv na hladinu cen pro našince (např. 1 pohlednice vyjde na 20 rupií, jízda rikšou tam a zpátky dohromady cca 10 km na 300 rupií, což při kurzu 6 rupií za 1 Kč dělá směšných 50 Kč, a to ještě řidič chodí s vámi po městě a nosí vám nákupní tašky a radí, kam zajít). Na Srí Lance je praktikován v hojné míře bakšiš za jakoukoliv službu navíc, ale vzhledem ke kurzu se nejedná o žádný výrazný zásah do rozpočtu, neboť za 50- nebo 100-rupiovou bankovku jsou domorodci velmi vděční a tudíž uspokojeni.
A nyní k vlastní dovolené – vzhledem k tomu, že ČSA zrušily své lety na Srí Lanku, létá se tam z letišť ve Frankfurtu nad Mohanem, Paříži nebo Londýně. To mělo tedy vedlejší efekt ten, že jsem k dovolené vlastně dostali ještě navíc půldenní výlety v Německu a ve Velké Británii. Směrem na Srí Lanku jsem totiž odlétali z Frankfurtu nad Mohanem, což jsme využili k prohlídce historického centra města (kolem radnice Römer) a zpátky jsme přiletěli do Londýna, kde jsme za těch několik hodin stačili projít většinu pamětihodností středu města ("ruské kolo" London Eye, Big Ben, Westminsterský palác, Buckinghamský palác, Trafalgar Square atd.). Nejdelší let byl tedy z Colomba do Londýna, trval 11,5 hodiny (jinak na Srí Lance je vůči našemu letnímu času časový posun +3,5 hodiny, v Londýně pak -1 hodina). Naštěstí cestování nebylo zas tak nezáživné, neboť letadlo bylo 2x větší než letadla, kterými jsme doposud létaly (2 uličky, 2+4+2 sedadel v řadě) a před každým sedadlem byl displej, na kterém bylo možné pomocí ovladače vyjímatelného z opěrky hrát jednu z mnoha her, koukat na filmy nebo poslouchat hudbu.
Na Srí Lance jsme vedle povalování se na hotelu podnikli i pár výletů. Jednak do nedalekého městečka za nákupy, dále jsme na motorovém člunu obdivovali faunu a flóru na řece a v zátoce, navštívili jsme želví farmu, sloní farmu, dílnu na výrobu čaje, dílnu na výrobu předmětů ze dřeva, dílnu na výrobu textilního zboží, kovotepeckou dílnu, zahradu z bylinkami, čajovou plantáž, botanickou zahradu, budhistický chrám, rituální taneční vystoupení a nemohli jsme si samozřejmě nechat ujít ani jízdu na slonech.
Co se týče fauny, zejména okolo řeky člověk narazí bez problému na volně žijící a hojně se vyskytující leguány, chameleony, kormorány, pelikány či kalouny (větší netopýr). Na Srí Lance můžete potkat jak divoké, tak domestikované slony, není problém narazit na opičky klidně uprostřed města (domorodci je mají rádi asi jako my holuby), plchy (vypadají jako šedivé veverky) a ještěrky, které se večer s oblibou vyhřívaly na bílých zdech hotelu. A nesmím zapomenout ani na doslova houfy zdivočelých psů, kteří se obvykle povalují kolem silnic, na schodech budov apod. a krávy a kozy, které nejčastěji potkáte uprostřed silnice.
So se týče dopravy – silnice "1. třídy" jsou ještě jakžtakž akceptovatelné, ale všechny ostatní jsou víceméně tankodromy, kterým i ty silnice u nás mohou ty díry závidět. Provoz je poměrně hustý, silnice často dost úzké (autobusy se pak míjejí na takovýchto silnících s rezervou sotva pár cm), nějaká pravidla silničního provozu se zásadně nedodržují (v noci nesvítí zdaleka každé auto, přitom pouliční osvětlení je spíše vzácnost, předjíždí se často a kdekoliv, často předjíždějí hned 2 auta vedle sebe), přesto jsem nezaznamenal ani jednu havárii. Důsledkem stavu silnic a stylu provozu na nich je ale nízká průměrná rychlost, která se pohybuje stěží kolem 30 km/h. Nejčastějším dopravním prostředkem je kolo, motorka a rikša. Osobním automobilům dominují vozy japonské provenience (hlavně Toyota, Nissan a Suzuki, o něco méně Mazda), potom čínská a indická auta a sem tam nějaký korejec. Potkal jsem např. Hyundai: Sonata, Atos, Tucson, Santa Fe, Matrix, Accent, KIA: Sephia, Shuma, Optima (u nás Magentis), Sorento, Sportage a takový valníček, který se u nás neprodává, SsangYong: Rexton a Actyon Sports. Co se týče Chevroletu, párkrát jsem potkal Aveo (4D a 5D) a co se týká Daewa, narazil jsem akorát na Cherry QQ (čínská kopie Matize) a několikrát jsem potkal bílý náklaďák Daewoo Novus. V náklaďákách a autobusech tam jednoznačně dominují indická vozidla, především Tata (ta je tam hojně zastoupena i v osobákách, žádné Nano jsem ale nepotkal) a autobusy státních linek nesou značku Lanka Ashok Leyland. Na evropské auto narazíte jen zcela výjimečně, marně jsem dlouho vyhlížel nějakou Škodovku, až jsem přeci jen jednu objevil – svou Škodu 120 GLS z roku 1985 mi hrdý majitel předvedl a nastartoval (ano, dodnes s ní jezdí, i když je na ní víc rzi než laku – viz fotogalerie).
Shrnuto a podtrženo to byla velice zajímavá a exotická dovolená, odlišná v řadě aspektů od dovolených z minulých let strávených v pouštních zemích arabského světa.
Fotogalerie:
Srí Lanka
http://www.srilanka.own.cz/
Londýn
http://www.srilanka.own.cz/london/
Frankfurt nad Mohanem
http://www.srilanka.own.cz/frankfurt/
Na Srí Lance probíhá hlavní turistická sezóna v období listopad až duben, tudíž my jsme tam byli mimo sezónu, což mělo za následek jednak mírnější počasí s rizikem monzunových dešťů (ten nás potkal hned první den a trval sotva 20 minut, navíc jsem dospával deficit z letadla, takže jsem ho ani nezaregistroval a než jsem se probudil, bylo všude už sucho) a druhak, že jsme na hotelu byli skoro sami a koupání v oceánu bylo možné jen na vlastní riziko, protože v tomto období zde byly velké a silné vlny. Samozřejmě jsme oceán okusili, ale opravdu se nadalo běžným způsobem koupat, protože vlny snadno a rychle strhávali člověka směrem od břehu, takže většinu času jsme raději trávili u hotelového bazénu.
Na Srí Lance (do roku 1972 Cejlon) je dominantním náboženstvím budhismus, takže na každém rohu narazíte na nějakou sochu Budhy. A vzhledem k tomu, že do roku 1948 byla Srí Lanka kolonií Velké Británie, je zde 2. úředním jazykem angličtina (prakticky všechny nápisy jsou všude anglicky nebo aspoň vícejazyčné) a jezdí se tu vpravo stejně jako v ostatních zemích Commonwealthu. Srí Lanka je země relativně chudá (tzn. že většina obyvatel žije opravdu v nuzných podmínkách, ale existuje tu i bohatá menšina, což je vidět především v hlavním městě Colombu), což má ale pozitivní vliv na hladinu cen pro našince (např. 1 pohlednice vyjde na 20 rupií, jízda rikšou tam a zpátky dohromady cca 10 km na 300 rupií, což při kurzu 6 rupií za 1 Kč dělá směšných 50 Kč, a to ještě řidič chodí s vámi po městě a nosí vám nákupní tašky a radí, kam zajít). Na Srí Lance je praktikován v hojné míře bakšiš za jakoukoliv službu navíc, ale vzhledem ke kurzu se nejedná o žádný výrazný zásah do rozpočtu, neboť za 50- nebo 100-rupiovou bankovku jsou domorodci velmi vděční a tudíž uspokojeni.
A nyní k vlastní dovolené – vzhledem k tomu, že ČSA zrušily své lety na Srí Lanku, létá se tam z letišť ve Frankfurtu nad Mohanem, Paříži nebo Londýně. To mělo tedy vedlejší efekt ten, že jsem k dovolené vlastně dostali ještě navíc půldenní výlety v Německu a ve Velké Británii. Směrem na Srí Lanku jsem totiž odlétali z Frankfurtu nad Mohanem, což jsme využili k prohlídce historického centra města (kolem radnice Römer) a zpátky jsme přiletěli do Londýna, kde jsme za těch několik hodin stačili projít většinu pamětihodností středu města ("ruské kolo" London Eye, Big Ben, Westminsterský palác, Buckinghamský palác, Trafalgar Square atd.). Nejdelší let byl tedy z Colomba do Londýna, trval 11,5 hodiny (jinak na Srí Lance je vůči našemu letnímu času časový posun +3,5 hodiny, v Londýně pak -1 hodina). Naštěstí cestování nebylo zas tak nezáživné, neboť letadlo bylo 2x větší než letadla, kterými jsme doposud létaly (2 uličky, 2+4+2 sedadel v řadě) a před každým sedadlem byl displej, na kterém bylo možné pomocí ovladače vyjímatelného z opěrky hrát jednu z mnoha her, koukat na filmy nebo poslouchat hudbu.
Na Srí Lance jsme vedle povalování se na hotelu podnikli i pár výletů. Jednak do nedalekého městečka za nákupy, dále jsme na motorovém člunu obdivovali faunu a flóru na řece a v zátoce, navštívili jsme želví farmu, sloní farmu, dílnu na výrobu čaje, dílnu na výrobu předmětů ze dřeva, dílnu na výrobu textilního zboží, kovotepeckou dílnu, zahradu z bylinkami, čajovou plantáž, botanickou zahradu, budhistický chrám, rituální taneční vystoupení a nemohli jsme si samozřejmě nechat ujít ani jízdu na slonech.
Co se týče fauny, zejména okolo řeky člověk narazí bez problému na volně žijící a hojně se vyskytující leguány, chameleony, kormorány, pelikány či kalouny (větší netopýr). Na Srí Lance můžete potkat jak divoké, tak domestikované slony, není problém narazit na opičky klidně uprostřed města (domorodci je mají rádi asi jako my holuby), plchy (vypadají jako šedivé veverky) a ještěrky, které se večer s oblibou vyhřívaly na bílých zdech hotelu. A nesmím zapomenout ani na doslova houfy zdivočelých psů, kteří se obvykle povalují kolem silnic, na schodech budov apod. a krávy a kozy, které nejčastěji potkáte uprostřed silnice.
So se týče dopravy – silnice "1. třídy" jsou ještě jakžtakž akceptovatelné, ale všechny ostatní jsou víceméně tankodromy, kterým i ty silnice u nás mohou ty díry závidět. Provoz je poměrně hustý, silnice často dost úzké (autobusy se pak míjejí na takovýchto silnících s rezervou sotva pár cm), nějaká pravidla silničního provozu se zásadně nedodržují (v noci nesvítí zdaleka každé auto, přitom pouliční osvětlení je spíše vzácnost, předjíždí se často a kdekoliv, často předjíždějí hned 2 auta vedle sebe), přesto jsem nezaznamenal ani jednu havárii. Důsledkem stavu silnic a stylu provozu na nich je ale nízká průměrná rychlost, která se pohybuje stěží kolem 30 km/h. Nejčastějším dopravním prostředkem je kolo, motorka a rikša. Osobním automobilům dominují vozy japonské provenience (hlavně Toyota, Nissan a Suzuki, o něco méně Mazda), potom čínská a indická auta a sem tam nějaký korejec. Potkal jsem např. Hyundai: Sonata, Atos, Tucson, Santa Fe, Matrix, Accent, KIA: Sephia, Shuma, Optima (u nás Magentis), Sorento, Sportage a takový valníček, který se u nás neprodává, SsangYong: Rexton a Actyon Sports. Co se týče Chevroletu, párkrát jsem potkal Aveo (4D a 5D) a co se týká Daewa, narazil jsem akorát na Cherry QQ (čínská kopie Matize) a několikrát jsem potkal bílý náklaďák Daewoo Novus. V náklaďákách a autobusech tam jednoznačně dominují indická vozidla, především Tata (ta je tam hojně zastoupena i v osobákách, žádné Nano jsem ale nepotkal) a autobusy státních linek nesou značku Lanka Ashok Leyland. Na evropské auto narazíte jen zcela výjimečně, marně jsem dlouho vyhlížel nějakou Škodovku, až jsem přeci jen jednu objevil – svou Škodu 120 GLS z roku 1985 mi hrdý majitel předvedl a nastartoval (ano, dodnes s ní jezdí, i když je na ní víc rzi než laku – viz fotogalerie).
Shrnuto a podtrženo to byla velice zajímavá a exotická dovolená, odlišná v řadě aspektů od dovolených z minulých let strávených v pouštních zemích arabského světa.
Fotogalerie:
Srí Lanka
http://www.srilanka.own.cz/
Londýn
http://www.srilanka.own.cz/london/
Frankfurt nad Mohanem
http://www.srilanka.own.cz/frankfurt/
a Škoda 120 taky překvapila 
Hele, nějakej řádnej referát dodám asi v tejdnu, zejtra je to beznadějný, chodíme po návštěvách referovat, jak bylo. Jo Ivoši, dík za přání, vyšlo to. 
A dalsi "tahaky" - klimatizace jen za priplatek 100 EUR, jedina dovolena u more, na ktere nam prselo (dokonce opakovane, a to na prelomu cervenec-srpen), jidla tzv. servirovana (= zde idealni tip na drastickou dietu a kvalita kazici jakykoliv zbytek dobre nalady), delegati (resp. delegatky) mluvici slovensky (nic proti slovenstine, ale vsude jinde mluvili mou materstinou)... a to vse za cenu vyssi, nez nekolikanasobne luxusnejsi a kulturnejsi dovolena v Asii nebo Africe... Nebyt staroreckych pamatek zejmena v Atenach, nebylo by na co vzpominat... Mozna jsme meli jen smulu na vyber hotelu a destinace, ale vysledny dojem proste spatny... Od te doby letni dovolenou zasadne vybiram mimo uzemi EU... 