Kapacitor

ferino28 · Příspěvek od **ferino28** » úte bře 18, 2008 20:25

No,asi by bola sranda ho vyskratovat niecim inym (ked je "plny").

Hynek · Příspěvek od **Hynek** » úte bře 18, 2008 21:18

Franta P. píše:takže tim mám propojit + a - na kapacitoru? a nechat to tam nastálo???

Přesně jsi to pochopil! Nemusí to být přímo na jeho svorkách, ale co nejblíže.

Hynek · Příspěvek od **Hynek** » úte bře 18, 2008 21:23

ferino28 píše:No,asi by bola sranda ho vyskratovat niecim inym (ked je "plny").

Jeden z mých spolužáků spadnul ve škole při postrkování mezi kondenzátory. Neštěstí bylo, že držel v ruce takový to drátěný "ramínko na šaty". Ohnivá koule, záblesk a byl bez zápěstí. Hrůza. Ty kondíky byly víc jak 24 hodin vypnuty, ale nebylo zapojeno jejich vybíjení.Porucha relé.

Franta P. · Příspěvek od **Franta P.** » úte bře 18, 2008 21:27

a proč to tam není zabudované napevno??? proč je to dané stranou??? pak se mi to při jízdě vytřepe a bouchne mi to ne???

Hynek · Příspěvek od **Hynek** » úte bře 18, 2008 21:38

Napevno se to tam nedává, protože některá zařízení používají jiné principy zapojení a samozřejmě i vybíjení a někde, ve speciálních zařízeních jako je kompenzace nebo ve vysílačích, kde je použita ochrana polohou se šetří energie a kondenzátory se nevybíjejí. Zabraňuje se tak proudovým rázům. Je to složitější téma!

Franta P. · Příspěvek od **Franta P.** » úte bře 18, 2008 22:13

tak kam to mám připojit a připevnit aby mi to nevypadlo???je to kondík s dvouma ,,vlasama,,

ferino28 · Příspěvek od **ferino28** » úte bře 18, 2008 23:20

No,asi by bola sranda ho vyskratovat niecim inym (ked je "plny").

Habron · Příspěvek od **Habron** » stř bře 19, 2008 10:26

Hynek píše:Paralelně , to znamená vlastně jakoby do "zkratu". Mezi plus a mínus.
To je tak zvaný "vybíjecí odpor."
Pokud by napětí na svorkách zůstalo , mohl by ses při náhodném zkratu těžce popálit. Vybíjecí proud tak obrovské kapacity může být řádově v desítkách ampér. Taková menší svářečka. Ty to zařízení třeba vypneš, ale vlastně velká energie,srovnatelná s akumulátorem, ti zůstane v kapacitě a průser je na světě.

Jen taková drobná technická poznámka: vybíjecí proud kondenzátoru (jakéhokoliv) rozhodně nezávisí na jeho kapacitě.

Hynek · Příspěvek od **Hynek** » stř bře 19, 2008 10:35

Habron · Příspěvek od **Habron** » stř bře 19, 2008 10:40

Hynek píše:Uznávám , měl jsem napsat zkratový proud.

Ani zkratový proud kondenzátoru nijak nezávisí na jeho kapacitě.

Franta P. · Příspěvek od **Franta P.** » stř bře 19, 2008 11:18

takže tim odporem promojit + a - na kapacitoru. No ty vole. Docela se toho zapojení bojim

Hynek · Příspěvek od **Hynek** » stř bře 19, 2008 11:27

On ti to Habron vysvětlí!!! A jistě ti prospěje lekce z elektrotechniky. Stejně jako mě!

Habron · Příspěvek od **Habron** » stř bře 19, 2008 14:32

Tak si rozmyslete, co z elektroniky chcete zodpovědět a já se pokusím o dostatečně odborné odpovědi:
- pro Hynka - o velikosti proudu, který kondenzátor dodá do zkratu nerozhoduje jeho kapacita, ale to, čemu se říká ESR, čili ekvivalentní seriový odpor. Je to reálný odpor, který si můžete představit připojený sériově k ideálnímu kondenzátoru o zadané kapacitě.

Příklad: mám zde na stole dva kondenzátory, udělal jsem s nimi takovou malou zkoušku

:
1. C = 1,33 F, Un = 5V, je veliký asi jako čtyři padesátihaléře na sobě. Průměr přívodních vodičů asi 0.5 mm, tedy velice tenké drátky.
2. C = 3300 uF (tedy kapacita asi 400x menší než 1.), Un = 6,3V, rozměry 7 x 22mm, tedy znatelně větší, než 1.

Oba byly nabité na Un = 5V (po dobu asi 100minut - přes oběd

).

1. Vybíjení prvního typu probíhalo přes multimetr přepojený na rozsah měření proudu do 200mA, takže zátěž Uz = 0,22 Ohmů. Teoretický vzbíjecí proud by byl tedy I = U/R = 5/0,22 = 23A. Ve skutečnosti měřákem protékal proud asi 150mA. R = U / I = 5 / 0,15 = 33Ohmů, což je tedy sériový odpor uvedeného typu. Tento kondenzátor se používá pro zálohování pamětí, hodin reálného času apod., které odebírají proud v řádu stovek mikroampér.

2. Vybíjení druhého typu probíhalo přes zatěžovací odpor 0,18 Ohmů, proud byl měřen proudovou sondou Tektronix a osciloskopem řady TDS. Vybíjecí proud byl změřen asi 21A, takže R = U / I = 5 / 21 = 0,23 Ohmů, takže po odečtení zatěžovacího odporu máme ESR = 0,06 Ohmů. Tento kondenzátor se používá ve zdrojích, kde je potřeba stabilizovat výkyvy napětí způsobené velkým odebíraným proudem. Kondík s tímto ESR není navíc žádná zázrak, běžně se dělají kondíky s ESR = 0,03 Ohmů i méně.

Je jasné, že ten první kondík dává malý proud po dlouho dobu (klidně i několik desítek dní) a ten druhý velký proud ...

Je to, doufám, popsáno dostatečně jasně i s reálnými píklady.

Hynek · Příspěvek od **Hynek** » stř bře 19, 2008 15:09

Tak Františku doufám, že teď je ti úplně jasné kam a proč ten odpor máš dát i co to hrozí. Jasné je také to, že Habron je odborník.

Jóóó, ty nejsi elektrotechnik a nevíš co je U a A eventuálně R o I ani nemluvím. Joóó , tak to máš smůlu. Tady se ti nedá poradit tak abys to pochopil, to některé lidi silně dráždí, tady se musí jen odborně!

Hynek · Příspěvek od **Hynek** » stř bře 19, 2008 15:16

Pro Habrona - Nepochopil jsi nic z toho, co jsem chtěl Frantovi naznačit. Šlo jen o to, aby věděl, proč se tam vybíjecí odpor instaluje a pokud ho tam nedá, co se může stát. Nešlo o slovíčkaření . Františkovi bude v případě, že mu v ruce shoří drát jedno, jaké el. procesy v obvodě probíhají. Nabitá kapacita dva farady je nebezpečná. Nebo si myslíš že ne? A navíc, ne každý je elektrotechnicky vzdělán.